Rozhovor se Zdeňkem

Jaké byly tvoje první dojmy ze spolupráce? Sedlo si to od samého začátku nebo to chtělo chvíli, abyste se sladili?

S Jirkou jsme se poznali už daleko dříve, a to v době, kdy mě jako headhunter doporučil do české Sberbank na pozici vedoucího projektové kanceláře. Od té doby jsme se začali bavit více a když jsem angažmá ve Sberbank v roce 2019 ukončil a rozmýšlel, kam povedou mé další kroky, zvedl jsem telefon a zavolal Jirkovi: “Co z GROWELL udělat skvělou IT konzultační firmu?”. A Jirka odpověděl: “To zní zajímavě, co máš konkrétně za lubem?” :-)

A od té doby jsme začali rozmýšlet, jak tehdy dvoumužnou firmu změnit na renomovanou IT konzultační firmu. Spolupráce byla od začátku skvělá - oba jsme úplně jiní a právě proto se dobře doplňujeme.

Jak přesně máte rozdělené role? 

Ze začátku jsme role neměli rozdělené a oba jsme dělali všechno - od hiringu skvělých IT profíků, přes obchod až po právničinu, back office a marketing. Jirka dokonce první rok ručně balil všechny dárky pro naše obchodní partnery 🙂. Jak jsme ale začali růst, tak jsme přijímali další skvělé lidi na jednotlivé role a i my s Jirkou jsme si rozdělili, co kdo bude dělat. 

Oba se staráme o obchod a strategii firmy, ale pak máme rozdělené role - já se starám o lidi ve firmě, o chod back-office a právní stránku, Jirka má na starosti datovou analytiku a automatizaci. Myslím, že jsme si každý našli oblasti, kde se cítíme silní a které nás baví.

Co jsi podle tebe do Growellu přinesl právě ty? 

Řekl bych, že ze začátku hlavně novou energii a ambice. Přeci jen do té doby to byla malá specializovaná firma na bankovní role a s mým příchodem jsme se začali zaměřovat čistě na IT a na rychlý růst.

Po 5 letech v Growellu už můžeš trochu bilancovat. Byla to dobrá volba opustit jistoty korporátu a dát se na dráhu podnikatele? A stále tě to baví, nabíjí?

Vždycky jsem věděl, že chci vlastní firmu, jen jsem nevěděl, co budu dělat. Oba světy (korporát, vlastní firma) mají své pozitiva i negativa, ale já jsem za ten krok jít budovat vlastní firmu strašně rád. Když se něco podaří, tak je to díky vám, když se něco pokazí, tak za to nemůže nikdo jiný, než vy, takže plná zodpovědnost za vše, co se ve firmě děje - a to mi vždy vyhovovalo.

Práce mě strašně baví a málokdy mám pocit, že se do práce musím nutit - je super, že člověk se každý den něco nového učí a zároveň využívá všechny dovednosti a zkušenosti, které získal v korporátu ve světě dat, projektového řízení a IT.

Nastala někdy chvíle, kdy jste měli s Jirkou na věc zcela odlišný názor? Kdo z vás má právo veta?

Tak to se logicky stává, ale je to právě to, co nám ve spolupráci funguje. Ani jeden z nás nemá právo veta a ani se neuchylujeme k tomu, že by jeden musel mít “tu jeho” variantu. 

Když máme jiný pohled na věc, tak diskutujeme, vysvětlujeme a v rámci toho přicházíme na to, jak a proč to ten druhý tak a tak myslí a vždy se dohodneme. 

Tím neříkám, že diskuze někdy nejsou složité, ale mám radost z toho, že jsme oba otevřené hlavy a vyslechneme se navzájem a pak uděláme to, co je pro firmu nejlepší.

Ptali jsme se Jirky, zeptáme se i tebe. Na co jsi nejvíce pyšný, co se vám v Growellu povedlo?

Nejvíc jsem pyšný na to, že se nám podařilo vybudovat firmu, co má u klientů i našich IT kolegů skvělé jméno a rádi s námi rozšiřují spolupráci. Stejně tak nám naši IT profíci doporučují své skvělé kolegy a známé, protože ví, že o ně u nás i našich klientů bude dobře postaráno.

Dál mám radost z lidí, které máme ve firmě a i to, že se nám povedlo zautomatizovat spoustu rutinních činností a neřídíme firmu excelem, ale skvělými aplikacemi a nástroji z 21.století.

Jak se cítíš ve vašem týmu? Máte ho dobře seskládaný? Jaké kvality musí mít člověk, kterého si vezmete do svého týmu?

Já osobně vždy vidím a slyším rád všechny, co ve firmě máme a stejně tak se rádi každý měsíc potkáváme na neformální večeři, únikovce či jiné akci. Hodně se spolu nasmějeme, ale umíme i pořádně zamakat a tahle kombinace mi přijde úžasná.

Lidi, co k nám chtějí do týmu, hledáme takové, co se chtějí neustále učit (a zkoušíme je na tom v rámci výběrového řízení!), mají zájem o IT oblast a jsou dobří v práci s lidmi. V neposlední řadě nám musí sednout lidsky.

Na LikedInu jseš aktivní i s příspěvky, které se týkají investování. Jaké rady bys dal začínajícím investorům?

Úplně stejnou, jako dává Warren Buffet a Charlie Munger na jejich každoroční konferenci Berkshire Hatthaway: začněte co nejdříve (ideálně hned s první výplatou) a investujte pravidelně každý měsíc, co můžete (pozor - ne to, co zbyde, protože většinou nezbyde nic) 🙂.

A pokud bych měl dát konkrétní tip - investujte do ETF na S&P 500. Kdo nezná, vygooglete si to, zjistěte, jak to dělat a každý měsíc tam posílejte, co největší část své výplaty. Protože čas je v investování to nejdůležitější. Zkuste si dát do kalkulačky složeného úroku, kolik budete mít za 30 let, když každý měsíc zainvestujete 5 000 Kč do S&P 500, které má průměrné zhodnocení za posledních 50 let v průměru 10% ročně a ta výsledná částka vás opravdu překvapí. Dobrá, tak já vám prozradím, že to bude více než 10 milionů Kč!!!

Daří se ti balancovat mezi prací a soukromím?

Jak kdy🙂. Hlavně ze začátku bylo podnikání hodně náročné a vyžadovalo hodně času a energie - pracovní soboty i neděle nebyly vůbec výjimka. Ale když člověka něco baví, nepřijde mu, že je to práce…Teď se to snažím balancovat a hodně se řídím počasím - když je hezky, vyrazím odpoledne po práci na kolo nebo na beach volejbal a dodělám práci večer. Snažím se každý den vyhradit si i čas jen pro rodinu, ale většinou se mi to daří nejvíce ráno - vstávám okolo 5.30, tak mám ráno spoustu času 🙂.

Jak Jirka, tak i ty rád cestuješ. Jaký druh cestování ti vyhovuje nejvíce? A který zážitek z cestování na tebe udělal největší dojem a proč?

Cestování miluju. Od první cesty do USA, přes první měsíční cestu s batůžkem do Indonesie až po půlroční cestování od indických Himalájí, přes Malajsii, Borneo, Vietnam, Srí Lanku až  po zapadlé ostrovy Indonesie (Sumbawa, Flores). Poté, co se narodili kluci jezdíme většinou na roadtripy po Evropě (Portugalsko, Španělsko, Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Rumunsko,...). Mám rád nezávislé cestování (s cestovkou už bych v životě nejel) a ideálně jen s hrubým plánem cesty a zbytek zjistit a zařídit po cestě. Když vyrážíme na delší cesty, většinou nemáme ubytování ani plán na první den a vše se ukáže a naplánuje po cestě. Ne každý by do takového cestování šel, ale my tu flexibilitu máme strašně rádi.

Největším zážitkem byla asi expedice na šestitisícovku v Himalájích, protože miluju hory a není úžasnějšího místa než jsou Himaláje. Člověk si připadá oproti těm gigantům úplně malý a zároveň si sáhne na dno svých psychických i fyzických sil a zjistí, kolik jich vlastně má.

A potom asi situace, kdy jsem se sám ztratil ve Vietnamu v džungli a nakonec jsem našel vesnici, kde mě místní ubytovali a byť jsme si nerozuměli jazykově, tak jsem tam strávil nádherný večer s celou vesnicí a navzájem jsme se učili vietnamsky a anglicky.

Tvým velkým koníčkem je i focení. Kde všude tě můžeme potkat s foťákem v ruce? A co nejraději vidíš v hledáčku?

Focení mě bavilo už od té doby, co jsem si před více než dvaceti lety koupil svůj první foťák v USA. Nejčastěji fotím při cestách - přírodu, architekturu, ale i místní lidi. Dokonce to byla jedna z variant, o které jsem uvažoval předtím, než jsem se vrhnul do podnikání v GROWELL, že bych se tím živil.

Své fotky prodávám na fotobankách a často na ně narážím na cestovatelských webech, časopisech, ale i na reklamních předmětech, což mě vždy potěší. Párkrát jsem dokonce fotil i svatbu, ale je to strašná makačka a asi by mě to dlouhodobě nebavilo.