Rozhovor s Jirkou

Do podnikání jsi šel určitě s nějakým plánem, představou či snem. Z pohledu dneška, splnilo to tvoje očekávání? A šel bys do toho znovu?

Ha ha, dobrá otázka. Ve 33 jsem odešel z korporátu a ambice mi rozhodně nechyběly 🙂. Jenže moje první podnikatelské plány byly (zpětně viděno) naivní. Chtěl jsem vybudovat konkurenci jobs.cz. Na papíře to dávalo smysl. Jenže pak přišel střet s realitou a plán shořel jako papír. Potom následovalo pár let a pár dalších iterací, než jsem dospěl k dnešnímu modelu GROWELL.

A aby to celé šlapalo, chce to i ty pravé zaměstnance…

V core týmu je nás 7. Zajišťujeme obchod, nábor, marketing, backoffice. Tým máme skvělý, plný pracovitých a šikovných lidí. Ono to jinak ani nejde. Nejsme velký korporát, kde se schová plno průměrných lidí. Navíc náš byznys je kompetitivní. Uspěje jenom ten, kdo je samostatný, pracovitý a má drajv.

Takže je to o třech věcech:
1) vybrat si skvělé a pracovité kolegy, 2) stanovit cíl a 3) pak už moc nepřekážet 🙂.

Na IT trhu je zřejmě více firem s podobnými službami. V čem jste zaručeně lepší?

Je to tak, trh je konkurenční. Vůči konkurenci mám ale velký respekt a jsem dost pokorný, abych říkal, že jsme v něčem 100% lepší. Ale na jednu věc se zaměřuji v první řadě. Klíčový je klient – IT manažer, který dodává IT projekty, má budget, vybírá si lidi do týmu. Musím ho znát a musím všechno dělat tak, aby byl spokojený. A kdy je spokojený? Když má od nás na projektu šikovné lidi. Takhle jednoduché to je. Když mi za 6 měsíců řekne “Jirko, díky. Franta od vás je fakt machr” tak vím, že se na nás znovu obrátí 🙂.

Když se otočíš, co máte všechno jako firma za sebou, na co jsi nejvíce pyšný?

Vlastně na spoustu věcí. Že rosteme navzdory ochlazení na trhu. Že je nás více jak 60. Že slýchám od manažerů chválu na kolegy na projektech. Že dodáváme i do velkých firem jako je Spořitelna nebo ČSOB.

Jaký je dneska trend v náboru IT externistů?

Dříve chtěli klienti IT projekty na klíč (fix time - fix price).  Dnes si chtějí pouze “pronajmout” ty správné IT specialisty a jejich práci si organizují sami. Změnu trendu vidím posledních 5-10 let. A podle mě to začalo zrychlovat s příchodem Agilu.

Vést jakoukoliv firmu, to chce pořádnou kuráž a spoustu energie. Kde a čím dobíjíš baterky?

Když jsem byl mladší, tak to byl sport (lezení, kolo, inline, paragliding…). V posledních letech sport ustupuje, zahrada nastupuje. Nejraději mám “hrubou” práci na zahradě a nástroje jako krumpáč, sekeru nebo motorovku. U takové práce člověk zapomene, že měl předtím nějaký problém 🙂. Ještě pořád jezdím na horském kole. A plánuji motorku. Začal jsem si dělat řidičák. Na to se fakt těším.

Daří se ti zdravě balancovat mezi prací a soukromím?

Já si myslím, že to mám vybalancované zdravě. Ale kdyby ses zeptala mé ženy, tak by ti asi odpověděla trochu jinak 🙂. Často
u mě vidí nepřítomný výraz (= přemýšlím o práci). Na dovolenou jezdím s počítačem. Ale mě to baví. Práce mě bavila vždycky.

Proslýchá se, že hodně cestuješ. Jakým směrem a co na cestách nejvíc vyhledáváš?

To bejvávalo. Když jsem byl o 15 let mladší, tak jsem létal po celém světě: Rusko, Vietnam, Kazachstán, Čína… Bylo to pracovně. Ale po skončení projektu jsem si vždycky vzal volno a udělal si výlet např. do Altaje nebo do Kambodže. Pak byl pár let útlum. A teď se asi ozývá “druhá míza”, protože v říjnu letím s kamarády do Arménie. Budeme tam jezdit po horách na motorkách 🙂. Obecně mě to víc láká do zemí typu Arménie, Irán, Kambodža, Mongolsko apod. Trendy turistické destinace (jako Bali apod.) nejsou nic pro mě.